Češky z Ruska

Ta slepička kropenatá…

České zlaté kropenky z Ruska

V posledních měsících se zabýval výbor Klubu chovatelů českých slepic ve spolupráci s pověřenými zástupci Ústřední odborné komise ČSCH drůbeže, České zemědělské univerzity v Praze, Výzkumného ústavu živočišné výroby v Uhřiněvsi, státního podniku Mezinárodního testování drůbeže v Ústrašicích a firmy Dominant CZ projednáváním záchrany a podpory chovu českých slepic. Byla vytvořena pracovní skupina odborníků z výše uvedených institucí, která se v roce 2012 několikrát sešla a navrhla změny k zlepšení zemského chovu české zlaté kropenky. Bylo navrženo sedm opatření. Přijaté návrhy jsou společným dílem a jsou optimistickým krokem ke zlepšení zemského chovu naší české slepice nejenom v základním barevném rázu zlatém kropenatém.

V prvním bodě se hovoří o vyhledávání a využití jedinců českých slepic z izolovaných chovů s předpokladem odlišného genotypu. Zařazení do genových zdrojů je možné podle předem stanovených pravidel. Přítel Ing. František Šonka (ÚOK ČSCH) zdůraznil, že v zemském chovu se mohou nacházet cenná zvířata, která nejsou podchycena. Nezmapované je Slezsko, Podkrkonoší a Pošumaví. Spolu s Ing. Jaromírem Dobrovolným (klub češek) navrhli, aby se na vyhledávání těchto populací podílel posuzovatelský sbor drůbeže a členové klubu.

Druhým návrhem pro zlepšení populace české slepice je nábor dalších členů do klubu a kontrolovaných chovů. Na návrh Ing. Elišky Stejskalové (ÚOK ČSCH) budou stanovené nové podmínky pro zařazení chovu do genových rezerv. Maximální velikost kmene bude 1 plemeník a 9 nosnic. Počet kmenů nebude omezen. Pro rok 2012 bylo uznáno jedenáct kontrolovaných chovů deseti chovatelů, což je pozitivní nárůst oproti létům minulým.

Třetím opatřením je pravidelný dozor uznaných chovů. Velice se osvědčila kontrola a uznávání nových genových zdrojů jedním posuzovatelem. Celá populace je měřena takzvaně jedním metrem. Novinkou budou svody plemeníků při speciální výstavě klubu. Hlavním garantem uznávacích řízení je předseda sboru posuzovatelů Ivan Pavel (ÚOK ČSCH). Z jeho slov vyplynulo, že současná populace jeví známky pokroku ve standardu. V posledních létech se zvýšila početnost téměř ideální kresby u slepic české zlaté kropenky. A to jsou velice pozitivní informace. Agendou spojenou s rotací plemeníků na svodu byli pověření spoluautor článku a Milan Kosík (klub češek).

 Čtvrtým bodem nového pohledu na češku jsou změny metodiky. Ing. Věra Mátlová (VÚŽV) navrhla změnu v selekci zvířat a zmínila potřebu pravidelně mapovat a vyhodnocovat exteriér a užitkovost v stávající populaci českých slepic. Z těchto poznatků vytvářet požadavky na nové plemeníky a jejich rotaci. Jediným sporným bodem byl návrh Dr. Ludmily Hyánkové (VÚŽV) na podporu mateřských vlastností u české slepice. K původním (rustikálním) plemenům slepic patří i kvokavost a odchov kuřat pod kvočnou. Tyto vlastnosti však byly v minulosti u populace české slepice potlačeny z důvodu vyšší snášky. Tento návrh, přestože má svoji logiku, nebyl s ohledem na historii češky podpořen.

 Pátým bodem byly změny v centrálním líhnutí ve státním podniku MTD Ústrašice.  Dle slov Ing. Františka Srpa (klub češek) bude líhnutí zachováno, hlavně z důvodu stejného stáří českých slepic a šumavanek při hodnocení na speciální výstavě a tím i vyrovnanosti hodnocených jedinců.  Od rotace plemeníků formou výměny jednodenních kuřat bude prozatím upuštěno. Na rozdíl od předchozích let se budou dostávat všechna vylíhlá kuřata, slepičky i kohoutci, zpět k chovateli. Novým prvkem bude výměna kohoutů dle rotačního plánu na svodu až po posouzení. Pozitivním návrhem je možnost očkování vylíhlých kuřat při centrálním líhnutí dle vakcinačních schémat doporučených veterinární správou a příslušnými zákony.

Šesté opatření se dotýkalo tématu úpravy dotačních pravidel. Podpora určená na činnost klubu a příspěvek na centrální líhnutí zůstává zachovaná. Klub tak může vyvíjet aktivity vedoucí k vytvoření nové metodiky a záchraně české slepice. Mění se podmínky pro podporu genových zdrojů. Hlavní změnou bude podpora více kmenů u chovatele a tím i více zapojených plemeníků v rámci celé populace. Hlavním cílem této změny je zlepšení genové diverzity.

Posledním sedmým bodem je využití izolovaného kmene českých zlatých kropenek z Ruska. V článku nazvaném Česká slepice v zahraničí jsme informovali čtenáře v roce 2010 o ruské firmě zabývající se líhnutím kuřat a prodejem chovatelských potřeb se sídlem v Čechovské oblasti u Moskvy. V nabídce inzerovala kromě jiných plemen drůbeže i kuřata české zlaté kropenky nazvané české zlaté.

Do tehdejšího Sovětského Svazu se češky dostaly již téměř před čtyřiceti léty. Dle slov pamětníka Ing. Františka Šonky chov v Rusku vznikl, když v roce 1975 Ing. Josef Tláskal, tehdejší ředitel Podniku pro šlechtění drůbeže v Chrustenicích, předal akademiku Vladimíru Ivanovičovi Fisininu, řediteli výzkumného  ústavu pticevodstva (VNITIP) a prvnímu místopředsedovi Ruské zemědělské akademie věd, osobní dar, vejce českých zlatých kropenek. Tato populace byla uchovaná do současnosti právě v líhni v Čechovské oblasti u Moskvy. Na tuto informaci navázal RNDr. Milan Tyller (Dominant CZ) a díky svým profesním kontaktům zajistil téměř po čtyřiceti létech import vajec z této izolované populace zpět do naší vlasti.

Dle slov Ivana Pavla, který se chovem české slepice v minulosti zabýval, byly v tehdejším Československu dvě odlišné linie. Obě choval v 70. létech. První linie, podobná slepici dovezené z Ruska, pocházela z Dobrušky a Hlinska. Měla odlišný typ, menší rámec těla, ale i povahu. Ta později u nás vymizela. Druhá linie, dalo by se říci líbivější a většího tělesného rámce, se uchovala a představuje dnešní stávající českou zlatou kropenku.

A jak se k nám tato izolovaná ruská populace navrátila? Hlavním koordinátorem byl šlechtitel drůbeže RNDr. Milan Tyller. Od vědeckých pracovníků Alexandra Alexandroviče a Antonina Sevastyanova z Moskvy získal na jaře roku 2012 devadesát násadových vajec. Z nich bylo vylíhnuto 47 kuřat. Odchov byl rozdělen do dvou populací, aby se snížilo riziko možných ztrát. Jedna část byla umístěna u člena klubu Ing. Jaromíra Dobrovolného, druhá byla odchovaná pod patronací VÚŽV u chovatele Josefa Melče. Na podzim provedl v obou chovech uznávací řízení posuzovatel Ivan Pavel.

A jak české slepice zlaté kropenaté z Ruska vypadaly z hlediska exteriéru? Češky se po dlouhá desetiletí v Rusku množily bez výrazné selekce. Většina jedinců měla nežádoucí zelenou barvu běháků. Správné modrošedé zbarvení bylo v menšině. Kresba pláště slepic byla většinou horší, rozpepřená a v některých případech šla až do koroptví kresby. Pravděpodobně se jednalo o důsledek přílivu krve plemene typu vlašky. Na druhou stranu měli jedinci zlatavější barvu, dobře utvářené hřebeny a většinou pěknou barvu oka. Z vad závažných můžeme jmenovat opeřené běháky až punčošky, ostruhy u slepic, kachní běháky a častější deformace trupu.

A jaké je doporučení pro šlechtění slepic z Ruska do budoucna? Do dalšího chovu bylo ponecháno11 slepic a 4 kohouti z vedlejších genových zdrojů dvou chovatelů přítele Dobrovolného a Melčáka. Bylo dohodnuto, že vybraní jedinci splňující předpoklady pro další plemenitbu. V dalších létech budou chováni samostatně v izolovaných kmenech a nebudou pouštěni do stávající populace. Byla navržena dvě schémata kmenů. V jednom budou pouze nejlepší jedinci z ruské linie, v druhém kmeni budou k ruským slepicím přiřazeni kvalitní čeští kohouti. Cílem do dalších let je namnožení čisté ruské linie s břidlicovým zbarvením běháků a vytvoření kombinované linie s jednorázovým přilitím české krve. Z důvodu prostorové izolace se budou 4 kmeny chovat od roku 2013 v MTD Ústrašice, další populace budou u členů klubu Ing. Jaromíra Dobrovolného, spoluautora článku a za VÚŽV u pana Melče. V případě další potřeby byla nabídnuta prof. Ing. Evou Tůmovou, CSc. kapacita školního statku ČZU v Praze. Na základě spolupráce výše uvedených státních institucí se uvažuje o provedení srovnávací molekulárně – genetické analýzy obou populací. Tím by se zjistilo, jak dalece jsou jednotlivé kmeny české slepice odlišné.

V odchovech českých slepic z Ruska bude prováděna značná selekce s cílem odstranit hrubé vady exteriéru, upevnit pozitivní exteriérové a užitkové vlastnosti a přiblížit tuto populaci k standardu uvedenému v našem vzorníku. V budoucnu by měly české slepice z Ruska, po zkušebním testování, zvýšit genovou variabilitu stávající populace. Což česká zlatá kropenka potřebuje jako sůl. Tím by se měla zvýšit variabilita genů v zemském chovu.

Často zmiňované přilití krve jiného plemene do české slepice nebylo doporučeno. Jak vyplývá z uvedené tabulky, k tomuto kroku se přistupuje až při regeneraci plemene, kdy početnost populace poklesne pod 50 kusů. V posledních létech sice počty českých slepic a jejích chovatelů zařazených do genových zdrojů pravidelně klesaly, ale v roce 2012 se podařilo tento nepříliš povzbudivý trend obrátit díky výše uvedeným opatřením.

A jaké byly důvody poklesu chovatelů zařazených do programu na záchranu genových zdrojů? Příčin bylo více. Díky imbrídingové depresi došlo k přechodnému poklesu exteriérových a užitkových vlastností a tím i zhoršení ekonomických a chovatelských ukazatelů.  K poklesu zájmu o kontrolované chovy přispěly i nedávné změny podmínek pro poskytování dotací. Majitelé kontrolovaných chovů mají, kromě stanovené administrativy a příspěvku na chov, určité povinnosti. Jejich chovy jsou pravidelně kontrolovány, účastní se centrálního líhnutí a mají povinnost vystavovat na svodu a celostátních výstavách. Před několika lety došlo ke snížení příspěvku o 50 % na vyplacenou slepici a stanovení limitu na počet uznaných zvířat. Oproti jiným létům se zpoplatnilo uznávací řízení (cca 2000,-Kč). Díky probíhající celospolečenské krizi přispělo k tomuto negativnímu trendu také zdražení pohonných hmot a výstavních poplatků a tím i zvýšení nákladů na povinný svoz na speciální výstavu a celostátní výstavy drobných hospodářských zvířat a mláďat. U chovatelů ze vzdálených koutů naší vlasti se jedná o poměrně vysoké částky, které byly často vyšší, než je maximální možná dotace. To jsou faktory, které nelze při hodnocení záchrany a podpory chovu české slepice přehlédnout.

V Klubu českých slepic jsme se v předešlém roce zabývali stavy jednotlivých rázů a plemen. K analýze jsme využili metodiku z národního programu ochrany genetických zdrojů. Asi nejzajímavějším ukazatelem byla efektivní velikost populace genových zdrojů za poslední léta. Výpočet se provádí podle vzorce Ne = 4 (Nm x Nf) / (Nm + Nf). Vzorec zohledňuje poměr plemeníků a plemenic.  Dá se říci, že výsledek je závislý nejenom na celkovém počtu jedinců v populaci, ale hlavně na poměru pohlaví. Výsledek označený Ne se pohyboval v hodnotách v rozmezí od 100 do 200 jedinců.  Pokud tento stav porovnáme se zveřejněnou tabulkou, vyplývá nám, že populace je zatím hodnocená kategorií ohrožená. Počtem jedinců má, ale blízko k hranici kriticky ohrožená populace.

Pokud uvedené poznatky shrneme, ze zveřejněných dat vyplývá, že výše navržený program na záchranu a podporu českých slepic má svoje opodstatnění. Proto byl zaveden režim ochrany české slepice in situ (na svém původním místě). Hlavním jeho úkolem je uchovat odlišné geny uvnitř plemene dle zásad řízení malých populací. Plemeníci budou připařováni dle plánu zpracovaného jednatelem a vzdělavatelem klubu s přihlédnutím na exteriérové a užitkové vlastnosti a příbuznost. Tento režim probíhal sice už od roku 2005 a je dobře zmapovaný, ale v dalších létech se bude daleko více využívat informací z bodování na svodu.  Je třeba říci, že v zájmu zachování všech genů je pro letošní rok doporučeno, aby se do další plemenitby dostával alespoň jeden jedinec po matce a na druhé straně pouze jeden plemeník po otci. Tím se zachovají geny v mateřské linii a na druhou stranu nebudou preferovány geny jen po nejlepších plemenících. Určitě dobrým krokem v řízené plemenitbě je motivační opatření pro majitele genových zdrojů. Již bylo zmíněno, že podpora nebude v dalších létech vyplácena na počet chovaných plemenic, ale na počet kmenů, potažmo plemeníků.  Z tohoto opatření vyplývá, že čím je menší populace, tím menší by měl být počet matek zapuštěných stejným plemeníkem.

 Do budoucna vkládáme velké naděje do ruských slepic. Objevily se jako blesk z čistého nebe a musíme říci, že nám vytrhly trn z paty. Poděkování patří našim předchůdcům, zvláště panu Tláskalovi, že se podíleli na vzniku této populace, která po několika desetiletích pomůže k regeneraci zemského chovu. Všechna výše uvedená opatření vedou k ozdravení chovu a zlepšení odlišnosti genů u malé populace a tím i zlepšení exteriéru a užitkovosti. Lék to není zázračný a do budoucna se neobejdeme bez vzájemné spolupráce chovatelů sdružených v klubu ve prospěch české slepice.

Závěrem chceme pozvat všechny chovatele, kterým není osud češky lhostejný a chtěli by přispět s trochu do mlýna, aby se zapojili se svými chovy do Klubu chovatelů českých slepic. Naše organizace pořádá pravidelně v měsíci říjnu o víkendu speciální výstavu českých slepic s expozicí šumavanek, kde je příležitost pro přátelské setkávání ctitelů těchto národních plemen. Od letošního roku bude výstava spojená se svodem plemeníků a jejich vzájemnou rotací. V záchraně a regeneraci české slepice nás čeká ještě dlouhá cesta. Ale díky odvedené práci a obrovské podpoře všech výše zmíněných odborníků a ctitelů české slepice se začíná blýskat na lepší časy.

Text a foto

Ing. Aleš a Bc. Daniela Bukovských

Tabulka:

Velikost populace hospodářských zvířat a jejich režim ochrany